HYDROGEOLOG: Půl dne práce s virgulí a jste vyždímaný jako hadr

Hledal vodní zdroje pro nejvýznamnější moravské lázně, třeba Luhačovice či Velké Losiny. Jeho prameny nejen léčí, z jednoho se vaří i pivo. Životodárnou tekutinu hledá hydrogeolog Vladimír Řezníček geofyzikálním průzkumem, s pomocí virgule zdroj pak určí i na metr přesně. I ve svých pětasedmdesáti denně pracuje. „Hlavně pro zábavu,“ říká v rozhovoru pro projekt Lidé Česka.

Největší problém? Trefit puklinu

Lze kvalitu vody v nových zdrojích odhadnout předem?

Obecně z map víte, jaká asi voda v daném terénu je, jak vysokou má mineralizaci. Něco se podle typu prostředí dozvíte i o tom, jaká je v oblasti ochrana vod před znečištěním. Horniny v celém mém regionu mají puklinovou propustnost. Je to kompaktní masív rozpukaný v důsledku tektonických poruch. Voda je soustředěna jen do těch puklinek a největší problém je, ty pukliny strefit. Když vám vrt projde pevnou horninou, tak se práší, místo aby tekla voda.

Jak se provádí detailní zkoumání?

Geofyzikálním průzkumem, který umí určit, jak je dané prostředí porušené, jak to tam s vodou asi vypadá. Přesnost, jakou potřebujeme, ale taky nemá, proto provádím i senzibilní šetření. Zařadil jsem ho mezi exaktní metody vhodné pro přesné situování jímacích vrtů. Je nesmírně důležité místo určit přesně a strefit se. Třeba vrt ve Velkých Losinách měl v hloubce 209 metrů vydatnost kolem dvou sekundových litrů. Teprve, když jsme odvrtali další dva metry, tak jsme zastihli puklinu, že níž teklo dvacet litrů za sekundu.

Můžete nějak přiblížit senzibilní metodu? V tom nejdetailnějším detailu je to virgule. Názory na ni jsou dva krajní, první říká, že je to fantazie, druhý, že je to pavěda a šarlatánství. Můj první šéf se přikláněl ke druhé možnosti. Prvních 6 až 10 let jsem vůbec na tuhle problematiku nevstoupil. Až pak jsem si vyzkoušel, že je to nesmysl, že je to stará metoda, která se využívala už před tisíci lety v Číně.

Může s virgulí pracovat kdokoliv, nebo je potřeba míst speciální vlohy, schopnosti?

Jde o to, aby ji člověk pochopil a byl na ni dostatečně citlivý. Říká se, že zhruba 30 procent lidí má schopnost zachytit nestejnorodost v prostředí.

Jak tedy tato metoda přesně funguje?

Monolitický masív je stejnorodý a nic ho nenarušuje. Ale praskliny se chovají úplně jinak. Mně jako hydrogeologovi stačí, abych tuto puklinu zachytil, a pak už omezím průzkumné práce jen na určité místo. Virgule funguje na těch poruchách a obráží stav prostředí. Dneska žádný vrt nedělám jinak, napřed si místo vyberu v mapě, udělám doplňující geofyzikální měření, pak si na závěr ulomím na prvním šikovném keři virgulku – větvičku, a projdu si to.

Nechci říct, že je to samospasitelné, ale dle posloupnosti se dostanete až k detailu, kterým je metoda virgule. A není to jen můj poznatek, spolupracuji s lidmi, kteří jsou ještě o stupeň citlivější než já. Jsme schopni tektoniku určit na metry, zatímco geofyzika je někde na desítkách metrů.

Lidské vnímání tedy dokáže nahradit přesné výpočty?

Dělal jsem průzkum v Ondrášově. Měl jsem už představu o hrubé stavbě, ale zvolil jsem i geofyziku. Kolega místo proměřil, což pro daný terén stálo asi 300 tisíc korun. Když to měl hotové, tak jsem si já vzal virguli a s ní v ruce sešel ze svahu. Vždycky, když jsem přišel na některou z poruch, tak jsem na něj mávl. Když jsem sešel až k němu, tak mi povídá: „Prosím tě, proč sis mě objednával? Všechny zóny, které jsi signalizoval, jsem já tady draze a dlouho měřil.“

zdroj